Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Posouzení využitelnosti vybraných listnatých dřev pro výrobu kompozitu na bázi dřeva
Kašpařík, Matěj
Bakalářská práce se zabývá problematikou možností nahrazení smrkového dřeva při výrobě OSB dřevem habru a břízy. Účelem práce je porovnání vybraných fyzikálních a mechanických vlastností OSB desek z těchto dřev s normalizovanými vlastnostmi OSB desek. V první části je uveden vznik, charakteristika a současné využívání OSB desek. Druhá část se zabývá materiálem a metodikou všech provedených zkoušek. U desek byly zjišťovány tyto vlastnosti: vlhkost, mez pevnosti a pružnosti v ohybu, hustotní profil, bobtnání, rozlupčivost a smyková pevnost lepené spáry. Ve třetí části práce jsou uvedeny výsledky zkoušek a jejich porovnávání s normovými požadavky na OSB desky s následnou diskusí a shrnutím.
Srovnání rychlosti akustického signálu s mechanickými vlastnostmi dřeva javoru
Fišer, Petr
Práce byla zpracována na základě porovnání šíření rychlosti akustického signálu ve dřevě javoru a habru. Dalším úkolem v této práci bylo zjistit závislosti šíření rychlosti akustického signálu v porovnání s mechanickými vlastnostmi ve dřevě javoru. Měření rychlosti akustického signálu bylo měřeno akustickým tomografem Fakopp ArborSonic 3D a mechanické vlastnosti byly měřeny v univerzálním testovacím stroji ZWICK Z 050. Použity byly vzorky z jednoho javoru a jednoho habru, které rostly v urbanizovaném prostředí.
Počáteční vegetativní regenerace listnatých dřevin na experimentální ploše předrženého středního lesa v PR Na Voskopě, Český kras
Dekan, Petr ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá intenzitou výmladkové regenerace v iniciální fázi vývoje budoucí pařeziny. Výzkum probíhal v PR Na Voskopě v CHKO Český kras na experimentálním pruhu o rozměru 25x125 m. Tento pruh byl v předjaří roku 2015 odtěžen (JELENECKÁ, 2015), bylo zde ponecháno 14 výstavků pro budoucí vývoj středního lesa. Nejvíce zastoupené dřeviny jsou zde habr obecný (Carpinus betulus) a dub (Quercus sp.), nachází se zde také javor babyka (Acer campestre) a jeřáb břek (Sorbus torminalis) ostatní dřeviny mají minimální zastoupení. Průměrný odečtený věk z pařezů u dubu je 87 let a u habru pak 74 let, podle provedeného modelu je věk u habru 68 let. Na tomto experimentálním pruhu bylo u 538 pařezů zaznamenáno ke konci vegetačního období (3. - 4. 10. 2015) osm parametrů o pařezových a kořenových výmladcích (výška nejvyššího výmladku, počet všech výmladků, průměrná výška všech výmladků, největší horizontální šířka celého výmladkového "chomáče", výška pařezu, míra okusu výmladků, přítomnost kořenových výmladků a přítomnost shluku výmladků). K vyhodnocení dat byla použita převzatá data z aplikace Field-Map (JELENECKÁ, 2015). Vyhodnocení těchto dat ukázalo, že parametr DBH má průkazný vliv na zmlazení výmladků u habru, nikoli u dubu. Topografický gradient podél svahu má také určitý vliv na zmlazení výmladků, dub více zmlazoval v dolní části svahu a habr naopak v horní části svahu. Uprostřed svahu došlo spíše k potlačení zmlazení, pravděpodobně z důvodu vlivu zvěře (okus zejména muflony). Okus výmladků je na tomto experimentálním pruhu enormní. I přes nepříznivé počasí (sucho a teplo) v roce 2015 zmladilo na tomto poměrně extrémním stanovišti 91 % pařezů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.